Katolická dekadence

Z úvodu: “záleží mi na tom, aby tato práce přispěla k větší toleranci. Pokud se mi podaří alespoň trochu oslovit čtenáře a přimět ho k zamyšlení nad jedním či dvěma lidmi, které osobně zná, mělo moje úsilí smysl.” (Milan Blaha)

(7/2005) Všude se píše o “registrovaném partnerství”, tedy i my bychom snad měli přinést konečně něco nového k tématu homosexualita a křesťanství. A také že ano. Celá debata o registr. partnerství nám připadá poněkud odporná, naprosto nijak se jí nehodláme zúčastňovat a tento text přesně vyjadřuje naše stanovisko.

(10/2005) Další ukázka z díla Anselma Grüna. Plodné spojení křesťanské duchovní terapie a Jungovské psychologie.

(9/2005) Reakci na článek v Perspektivách napsala Jana B. Zabývá se tématem, jak se díky pokřivené výchově může Bůh-Otec jevit jako Bůh-otrokář, který nenávidí každý svobodný projev člověka a trestá ho za jakýkoliv pocit štěstí.

(9/2005) Vztah k Bohu bývá často poznamenán psychickými problémy. Anselm Grün v některých svých knihách nabízí to nejlepší z “psychologie víry”. Pár jeho myšlenek o sebepoznání v modlitbě může také sloužit jako částečná odpověď na problém démonického obrazu Boha.

Hledali jsme nějaký hlubší text o homosexualitě a křesťanství a jako nejlepší se nám jeví tento: — Jedná se o úryvek z rozhovoru s Jiřím Kuběnou na téma Úranský Erós – homosexualita. Mezi množstvím křesťanských stanovisek jediný text neuhýbající před konkrétními slovy. Psaný autorem, který má právo vyjadřovat se k tématu – ne jako mnozí, kdo mlátí prázdnou slámu a ještě stojí za stodolou.

(9/2005) “…Po naší první cestě k „ženství“ – aniž bychom se vzdali toho, co jsme se při ní naučili – se musíme opět vydat na cestu, tentokrát k „pravému mužství“. Tuto cestu nazývám cestou Jana Křtitele, která vede samotou.”