Toto je archivní kopie zrušeného webu www.katolicka-dekadence.cz
Katolická dekadence
Katolická dekadence

Katolická dekadence

Program Katolické dekadence verze 2.5

“Naše heslo zní: Ex omnibus tenebrís separáre vestigia lucis. Ze všech temnot vynášet stopy světla. Shrnuto: katolický dekadentní spisovatel chce pravdivě popisovat svět, ve kterém žije. Jeho svět začíná v propastných temnotách, ale po kříži „šplhá“ až k největším extázím. Katolický dekadent je „blázen Boží“, černý romantik a ironik, s oficiální společností nespokojený a do ní nezařazený. Hledá vykoupení a osvobození v umění, v příběhu. Jeho úkolem je příběhem sloužit Bohu a ukazovat, že svět je místo hluboce krásné – místo zachráněné.”

Toto je přepracovaný program, ve kterém jsou použity úryvky z doslovu k Severnímu kříži od J.B. Struktura čtyř úkolů je konečná. Doufám, že je zřejmé, jak zachováváme stále stejnou myšlenku, jen ji postupně upřesňujeme.

Úkol umělecký

Jsme literární skupina. Literatura nás zajímá především, ačkoli ji před ostatními druhy umění nijak neupřednostňujeme. Naším hlavním úkolem je psát příběhy. Ten ostatní balast je vedlejší. A co znamená psát jako literární dekadent? – obhajovat svobodný svět stvořený Bohem a psát z temnot, kde je každý dekadent zasazen. “V posledku je v základě příběhu tajemství: jako Kristus sestoupil do pekel, tak i umělec tam sestupuje. Kristus tam sestoupil skutečně, umělec až po Něm a v Něm.”
“Kristus všechno pozvedá k sobě. Tak i umělec by měl činit – vše k Bohu pozvedat. Ale pozvedat odtud, kde je on sám zabořen. Chceme také krásy a radost popisovat pravdivě – to je stejně tak těžké. Svět je mnohem hlubší i krásnější, než jak den jej kdy znal.”
Dekadence bez katolicismu je mrtvá.
— Praktické úkoly: 1)Psát podle svého nejlepšího přesvědčení, pokud to lze. Pokud ne, být jiným způsobem vojákem Kristovým.
2) Hledat umělce, kteří s námi “stojí na téže straně” a psát o nich, případně hájit a prosazovat ty, kteří se objeví.

Úkol filosofický

Hledat filosofii, která vidí svět jako svobodné Stvoření a má úctu před tajemstvím. Svět není stroj pracující podle nutnosti, ani celek přesně rozdělený na dobrou a zlou stránku, ani chaos bez jakéhokoli řádu. Ale svět svébytný, skutečně živý. A na základě této filosofie hledat novou teorii umění, která chápe umělecký proces jako tvůrčí odpovědnost za stvořený svět. Jako zvláštní tvoření nového příběhu ve scénáři Příběhu skutečného, daného Bohem.
Filosofie, kterou zastáváme, je značně “šílená”.
Nejlepší citát, který jsme našli a který obsahuje i náš pohled na propastně svobodný svět je z Neubauera: “Staří milovníci pravdy však věděli, že moudrý je pouze Bůh. O Boží Moudrosti pak bylo zjeveno, že byla s ním, když tvořil svět, když ještě nebylo propastí (Přís. 8,20-31) – hrála si před ním, a rovněž biblický Bůh, hledě na ni a její dovádivou rozkošnost, spatřil v ní podobu své vůle a obdařil Svět právě touto svou hravou, dravou, divokou svévolí.” – Jedině takto může vypadat Boží svět, který lze milovat!
— Praktické úkoly: filosofickou reflexí sloužit Bohu. Vzděláváním, shromažďováním článků, vytvářením teorií, hledáním spolupracovníků a myšlenek.

Úkol psychologický

“Jsou lidé, kteří ať dělají, co dělají, ať žijí, kde žijí, připadá jim, že nějak nepatří do schématu tohoto světa. Žijí roztroušeni v mnoha vymyšlených postavách, jsou nádobou šílenství a shnilotiny, často i sebe sama nenávidí a prakticky neustále si vymýšlejí světy fiktivní. Výlučné světy s naprosto „šílenými“ postavami. Tyto postavy do nich vstupují a nutí je, aby o nich psali. Aby z tohoto světa vytvořili svět jiný. Takový, ve kterém jedině mohou žít. Tedy jakýsi romantismus nebo symbolismus – ale pod nočním nebem. A co se týče onoho dekadentního aristokratismu, výlučnosti a dandysmu, to mají v sobě, v povaze, jako vrozenou vlastnost. Ale může si to katolík dovolit? To je jedna z plodných napínavých stránek ve slučování neslučitelného: dekadence a katolicismu.”
— Praktické úkoly: Chránit lidskou individualitu ve smyslu: “Není zlý človek, je jen zlo.” Je mnoho lidí, kteří se cítí být kvůli něčemu vyloučeni ze světa i z Církve. Ale Kristus “stoloval s nevěstkami a hříšníky”, my o takových lidech často píšeme. A lze se jich zastávat i jinak.

Úkol teologický

Znamením katolických dekadentů je kříž: “Ramena kříže jsou čtyři. Žádný z lidí nemůže být na všech. Někteří se podílejí na vzkříšení, nebo na přirozené důvěře v tento svět, jiní jsou zajati křížovými rameny, na kterých je to nevědomé, iracionální a chaotické a také jsou ti, kteří jsou převážně na rameni spodním. Jestliže jsou tam dole dekadenti – a co je tam dole? Co? To právě lze popsat jedině v příběhu – jestliže jsou „tam dole“, přesto jsou připjati na kříži. Dole na severu. Spolu s Ním tam chtějí viset. S tím, který za ně udělal největší práci. Získal jim naději, lásku, tiché štěstí i štěstí opojné, a jako největší dar jim dal svůj kříž a své utrpení.”
— Praktické úkoly: 1) Souvisí zčásti s filosofií: Filosofie jako služka teologie (nebo přesněji vyjádřeno: filosofie bez Boha jako “posledního bodu” je pro nás nemyslitelná.
2) Starost o dobrý liturgický zpěv, do kterého patří jak dobrá lidová duchovní píseň, tak chorál nebo i veškeré moderní hudba, pokud splňuje umělecká kritéria, posvěcuje člověka a oslavuje Boha.
3) Liturgii nelze omezit např. jen na “bohoslužbu slova”. Nezastupitelné místo v ní má symbolická stránka ve smyslu Jungových archetypů. Dnešnímu člověku (a nejen v bohoslužbě) chybí pravdivé rituály a sepjetí s přírodou.

Náš program je v prvé řadě literární, ale svým dosahem lze říci až univerzální. Nejsme výlučná skupina. Docela rádi bychom přivítali další členy, zájemci se ovšem nehrnou. Podmínky jsou vlastně jen dvě, být katolíkem (nebo chtít se jím stát) a chtít sloužit Bohu v oblastech zde jmenovaných.

F.J. 9. května 2005

Napiště komentář